Další pokračování seriálu Orlického týdeníku o obcích a osadách Rychnovska má první zastavení v Dobřanech.

DOBŘANY – Kráčí v modrém kabátě a kalhoty má stejné barvy, dokonce i střevíce jsou modré. V rukou drží modrou bibli. Míří k roubenému stavení s předzahrádkou a šindelovou střechou. Je rok 1814. Evropa si právě dopřává přestávku před vyvrcholením napoleonských válek a v jejím srdci se začíná bojovat o zachování českého jazyka.

Do horské vesnice Dobřany v Orlických horách jde na návštěvu za knězem Josefem Liboslavem Zieglerem jeho jmenovec Dobrovský, kněz, jezuita, filolog, historik a především zakladatel české slavistiky.

Takto významnou návštěvu hostily Dobřany před stem a jedním rokem. Pojďme se na dějiny obce, která je dnes známá svou motokrosovou dráhou, podívat blíže.

Hrad nebyl obydlen dlouho

Název vsi se nejspíše odvozuje od místa, kde se lidem dobře žilo. Nutno ale podotknout, že místní názvy mají často své nejasnosti a záludnosti, proto to není jisté. První zmínky o Dobřanech pocházejí z roku 1358. K tomuto roku jsou jako patroni místního kostela připomínáni páni z Dobrušky. O tři roky později daroval dobřanskému kostelu nějaký majetek jistý Sezema z Dobrušky. V této době stál v Dobřanech také hrad, který ale nemá příliš dlouhou historii, jak upozorňuje v knize Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou autorská dvojice František Musil a Ladislav Svoboda. „Páni z Dobrušky ho asi opustili již ve druhé polovině 14. století po získání Opočna, které se stalo jejich hlavním sídlem. Když se po roce 1377 bratři Jan a Štěpán z Opočna rozdělili o rodové majetky, připadly Dobřany k Janovu frymburskému panství. S tímto panstvím se pak ve 30. letech 16. století staly příslušenstvím Opočna, k němuž náležely až do roku 1848.“ A právě první polovina 19. století se stala pro Dobřany velmi významnou. Na místní faře totiž v letech 1809 až 1817 působil v úvodu článku zmíněný Josef Liboslav Ziegler (viz infobox), ke kterému chodili na návštěvu takoví velikáni českého národního obrození, jako František Hek z Dobrušky nebo třeba Josef Dobrovský, kterému se pro jeho zálibu v modré barvě přezdívalo modrý abbé. Svou pozici na mapě národního obrození si Dobřany vybobyly, přestože byly celkem nevelké. V polovině 19. století se zde připomíná 61 domů a 447 obyvatel.

Nejlépe vyhovovaly Dobřany

Jako centrum vzdělanosti můžeme Dobřany označit také díky místní škole, která má své počátky už v 17. století. Dnešní budova vznikla roku 1929. O podrobnostech se dozvídáme od prvního zdejšího kronikáře Františka Hrubanta. „Menšinový inspektor p. ředitel Kouba z Trutnova, také obětavý příznivec a zastánce menšinových škol, vykonal úřední šetření počátkem prosince (9.12.1929), kde by mohla býti co nejvýhodněji zřízena nová česká menšinová měšťanská škola pro dítky z Orlických hor, to je, aby plně vyhovovala svému pohraničnímu poslání. Byla navržena tři místa: Dobřany, Kounov a Bystré. Svému poslání, jak v ohledu národnostním, tak školním, nejlépe vyhovovaly Dobřany.“ Možná i o potřebách místní školy mluvili Ziegler s Dobrovským, když si podávali ruce na rozloučenou a jeden z nejvýznamnějších Čechů předminulého století odcházel.